Povodně ze září 2024 v moravskoslezské oblasti zanechaly stopy v říčních korytech. Někde vznikla nová koryta. Voda vyplavovala na břeh říční sedimenty. V naplaveninách řeky Opavy na poli asi 1,5 km jihovýchodně od Krnova našel pan Ferdinand Scholz, který se věnuje sběru a průzkumu ledovcových souvků na Krnovsku a Opavsku, souvek sférolitu, horniny s kulovitými útvary radiálně paprsčité stavby. Literatura o souvcích horninu řadí k sférolitickým vulkanitům, které pocházejí ze Skandinávie. V severním Německu patří mezi vzácné nálezy a v České republice nebyl takový nález dosud znám.
http://www.osel.cz/13899-sferolit-jako-unikatni-nalez-severskeho-souvku-v-ceske-republice.html
Chcete-li přidat komentář, přihlaste se
Ostatní příspěvky v této skupině
Mohou stroje myslet nebo cítit jako my? Nová studie zkoumá, jak psychologie proniká do světa velkých jazykových modelů a zda je to jen sofistikovaná hra na city, nebo skutečný krok k umělé inteligenci
Brno není jen o vile Tugendhat a věčných debatách o poloze nádraží; v jeho laboratořích se totiž rozplétají základní otázky života a stárnutí na samých koncích našich chromozomů. Poznejte světový výzk
Mimořádný gama výtrysk magnetaru SGR 1806–20 z roku 2004 nasměroval vědce k tomu, že extrémní události na magnetarech představují další typ míst, kde probíhá r – proces, zodpovědný za výrobu velmi těž
Hvězdné války nejsou jen pohádkou z předaleké galaxie, ale i překvapivě vážným předmětem vědeckého bádání. Od ekonomiky Hvězdy smrti po diagnózu Anakina Skywalkera, věda nachází v Síle nečekanou inspi
Meteorologie je jednou z formativních přírodních věd staré řecké kultury, spolu s astronomií. Astronomie je díky pravidelnosti velké části nebeských pohybů přímo vzorem vědeckosti. Jak je možné, že se
Deset let po kritice neduhů vědeckého publikování zjišťujeme, že staré problémy jako tlak na kvantitu a pochybné metriky přetrvávají, zatímco nové hrozby v podobě papírových mlýnů a AI dále podrývají
Vědci jásají nad možnými detekcemi plynů, dokonce i biosignatur jako je dimethylsulfid, v atmosférách vzdálených exoplanet typu K2-18 b. Jenže nová studie ukazuje prstem na záludnosti modelování těcht
