Jákobův žebřík - Petr Poslední, Malgorzata Kowalczyk

Unikátní česko-polská dvojice spoluautorů přichází s projektem v českém kontextu rovněž unikátním: přinejmenším v období po roce 1989 se dosud neobjevila syntetická práce mapující dějiny polské literatury od konce 2. světové války. Tato kniha objasňuje a interpretuje vývoj literatury našich severních sousedů v letech 1945-1969. Zkoumané období je v publikaci rozděleno do čtyř etap. V každé z nich autoři pojmenovávají převažující názorové proudy, tematiku a žánry, analyzují a interpretují stěžejní díla výrazných osobností poezie a prózy v polské „vlasti“ i v exilu. Pozornost je věnována i institucím umožňujícím plnohodnotný rozvoj „literární kultury“, jako jsou časopisy a nakladatelství, jejich koncepce a názorové spektrum jimi prezentované.Nabízející se možnost srovnat dobové iluze, „ztrát y a nálezy“, úspěchy i prohry polské s českými je zajímavou výzvou nejen pro české polonisty či studenty polonistiky nebo bohemistiky, ale i pro kteréhokoli hlubšího zájemce o to, co autoři označují pojmem literární kultura. více

Nejlevnější produkt

2,29 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Rok vydání 2009 | 2001 - 2010
Vazba Pevná / vázaná
Počet stran 415 | 201 - 500

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Jákobův žebřik - Polská literatura v letech 1945 - 1969; Autor: Kowalczyk Malgorzata, Poslední Petr; Literárněhistorická syntéza interpretuje vývoj polské literatury let 1945-1969. Monografie je výsledkem společných česko-polských bádání a četných diskusí o metodologických přístupech. Monografie představuje český i polský pohled na ...

Knihy Dobrovsky
Unikátní česko-polská dvojice spoluautorů přichází s projektem v českém kontextu rovněž unikátním: přinejmenším v období po roce 1989 se dosud neobjevila syntetická práce mapující dějiny polské literatury od konce 2. světové války. Tato kniha objasňuje a interpretuje vývoj literatury našich severních sousedů v letech 1945-1969. Zkoumané období je v publikaci rozděleno do čtyř etap. V každé z nich autoři pojmenovávají převažující názorové proudy, tematiku a žánry, analyzují a interpretují stěžejní díla výrazných osobností poezie a prózy v polské "vlasti" i v exilu. Pozornost je věnována i institucím umožňujícím plnohodnotný rozvoj "literární kultury", jako jsou časopisy a nakladatelství, jejich koncepce a názorové spektrum jimi prezentované.Nabízející se možnost srovnat dobové iluze, "ztráty a nálezy", úspěchy i prohry polské s českými je zajímavou výzvou nejen pro české polonisty či studenty polonistiky nebo bohemistiky, ale i pro kteréhokoli hlubšího zájemce o to, co autoři označují pojmem literární kultura.