Duchovní prostředí bylo od samého počátku úzce spojeno s výtvarným uměním. Římskokatolická církev se tak v podstatě bezděky stala již záhy správkyní uměleckých pokladu nevyčíslitelné hodnoty a tím také převzala odpovědnost za správu podstatné části evropského kulturního dědictví. Zájem o výtvarné umění se tak stal základním podnětem ke snaze o jeho dokumentaci, popis a pochopení zákonitostí jeho vývoje. Postupně se vytvořila početná skupina duchovních, kteří se vyprofilovali jako znalci výtvarného umění. Počátky takového myšlení můžeme sledovat již v textech středověkých kronikářů, dále v době baroka a národního obrození. Vrcholem se potom stala doba dvacátého století. Nejvýznamnějšími představiteli těchto snah v českých zemích byli Antonín Podlaha, Eduard Šittler a Josef Cibulka. Dnes se
na jejich dílo snaží navazovat pracovníci Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v cele s profesory Jiřím Kuthanem a Janem Roytem.
více
Nejlevnější produkt
9,02 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
9,02 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Středověké umění pohledem katolického dějepisectví -- Ars et Ecclesia; Autor: Šmied Miroslav; Duchovní prostředí bylo od samého počátku úzce spojeno s výtvarným uměním. Římskokatolická církev se tak v podstatě bezděky stala již záhy správkyní uměleckých pokladu nevyčíslitelné hodnoty a tím také převzala odpovědnost za správu ...
Knihy Dobrovsky
Duchovní prostředí bylo od samého počátku úzce spojeno s výtvarným uměním. Římskokatolická církev se tak v podstatě bezděky stala již záhy správkyní uměleckých pokladu nevyčíslitelné hodnoty a tím také převzala odpovědnost za správu podstatné části evropského kulturního dědictví. Zájem o výtvarné umění se tak stal základním podnětem ke snaze o jeho dokumentaci, popis a pochopení zákonitostí jeho vývoje. Postupně se vytvořila početná skupina duchovních, kteří se vyprofilovali jako znalci výtvarného umění. Počátky takového myšlení můžeme sledovat již v textech středověkých kronikářů, dále v době baroka a národního obrození. Vrcholem se potom stala doba dvacátého století. Nejvýznamnějšími představiteli těchto snah v českých zemích byli Antonín Podlaha, Eduard Šittler a Josef Cibulka. Dnes se na jejich dílo snaží navazovat pracovníci Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v cele s profesory Jiřím Kuthanem a Janem Roytem.