Na vysoké polonině - Barvínkový věnec - Stanislaw Vincenz

Výrobce Malvern
Poslední kniha tetralogie nazývané také "huculská epopej" rozvíjí a uzavírá motivy z první části Pravda dávnověku. Centrem je i zde huculská Verchovyna, avšak rozrůstající se do prostoru i času prostřednictvím příběhů emigrantů a utečenců do Ameriky, dějin arménských kupeckých rodů, huculských a chasidských mýtů a pověstí. Podstatnou část knihy tvoří agon, výstupy vypravěčů. V nich jsou vylíčeny pekelné končiny Sirojidů, země úplného zotročení lidského ducha, rachmanská země bytostí podobných lidem, ale dokonalých, chasidské příběhy o neuvěřitelném odpuštění a o radosti, jako největší ctnosti, polemika posledního člověka a satana před nebeským sejmem po konci světa a jiné - to všechno rámované portréty a filozofickými rozpravami huculských gazdů, židovských vozků, arménských kupců. "Není t o vědecká práce ani folklor. Vypravěč - rozvážný jako Homér - vrací do života duše a moudrost mnoha ztracených světů. Sága se zaplétá a rozvíjí, množí záhyby, odbočky, návraty, je živoucí, konkrétní, jízlivá, a nepřímo tak klade otazníky nad podmínky lidské existence - důkaz nahrazuje tajemstvím, jistotu otázkou, převrací všechny hodnoty." více

Nejlevnější produkt

16,26 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v


Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Na vysoké polonině - Barvínkový věnec; Autor: Vincenz Stanislaw; V centru stojí Huculové, mnoho prostoru je věnováno všem ostatním v Huculsku usazeným kulturám - arménské, valašské a zejména židovské. Vždyť v jeskyni nad řekou Čeremoš žil Ba´al Šem Tov, zakladatel chasidismu. Jako se v díle mísí kulturní ...

Knihy Dobrovsky
Poslední kniha tetralogie nazývané také "huculská epopej" rozvíjí a uzavírá motivy z první části Pravda dávnověku. Centrem je i zde huculská Verchovyna, avšak rozrůstající se do prostoru i času prostřednictvím příběhů emigrantů a utečenců do Ameriky, dějin arménských kupeckých rodů, huculských a chasidských mýtů a pověstí. Podstatnou část knihy tvoří agon, výstupy vypravěčů. V nich jsou vylíčeny pekelné končiny Sirojidů, země úplného zotročení lidského ducha, rachmanská země bytostí podobných lidem, ale dokonalých, chasidské příběhy o neuvěřitelném odpuštění a o radosti, jako největší ctnosti, polemika posledního člověka a satana před nebeským sejmem po konci světa a jiné - to všechno rámované portréty a filozofickými rozpravami huculských gazdů, židovských vozků, arménských kupců. "Není to vědecká práce ani folklor. Vypravěč - rozvážný jako Homér - vrací do života duše a moudrost mnoha ztracených světů. Sága se zaplétá a rozvíjí, množí záhyby, odbočky, návraty, je živoucí, konkrétní, jízlivá, a nepřímo tak klade otazníky nad podmínky lidské existence - důkaz nahrazuje tajemstvím, jistotu otázkou, převrací všechny hodnoty."