Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. O cíli této své knihy autor v jejím úvodu napsal: "Nauka o mravnosti se až příliš stala naukou o tom, co je zakázáno; tyto úvahy mají spíše učinit zadost velikosti a kráse dobra. Příliš často se také hledí na mravní normu jako na něco, co přistupuje k rebelujícímu člověku zvenčí; zde se má dobro chápat jako to, co z člověka, který je uskutečňuje, činí člověka v pravém smyslu. Mladého Glaukóna mistrova slova uchvátila, byl nadšený a plný úcty. Cíle této knihy by bylo dosaženo, kdyby
si čtenář uvědomil, že poznání dobra je důvodem k radosti."
více
Nejlevnější produkt
10,22 € | Knihy Dobrovsky | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
10,22 € | Knihy Dobrovsky | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
Knihy Dobrovsky
Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. O cíli této své knihy autor v jejím úvodu napsal: "Nauka o mravnosti se až příliš stala naukou o tom, co je zakázáno; tyto úvahy mají spíše učinit zadost velikosti a kráse dobra. Příliš často se také hledí na mravní normu jako na něco, co přistupuje k rebelujícímu člověku zvenčí; zde se má dobro chápat jako to, co z člověka, který je uskutečňuje, činí člověka v pravém smyslu. Mladého Glaukóna mistrova slova uchvátila, byl nadšený a plný úcty. Cíle této knihy by bylo dosaženo, kdyby si čtenář uvědomil, že poznání dobra je důvodem k radosti."
knihy.abz.cz
Kniha: Ctnosti; Autor: Guardini Romano; Autor své úvahy nazývá meditace, aby je odlišil od vědeckého pojednání. Předkládá nesystematický výklad o mravní seberealizaci a dobru v platónském smyslu (pouze v první z 19 kapitol pojednává systematičtěji o základní podstatě ctnosti). ...