Štěpán - Jiří Návara

Kniha čtivou a místy až napínavou formou přibližuje tíživou atmosféru kruciálních let 1945 - 1953, která na dlouhou dobu změnila politické klima v zemi. Průběžně nás seznamuje s životem obyvatel středního města, s koncem II. s.v., nástupem komunistů, proměnami Hospodářské školy a končí vyhazovem kádrově nespolehlivých studentů před maturitou. V knize se kloubí skutečné události, vzpomínky pamětníků i umělecká fikce. Kniha je věnována všem těm, kteří měli rádi svou práci, udržovali dědictví předků na rodných statcích, v živnostech, továrnách, pečovali o krajinu, kulturu a rozvoj vesnice. Je věnována také všem těm členům společnosti, kteří sice nebyli popraveni či neskončili v komunistických lágrech, ale stali se občany druhého řádu. Patří všem, na kterých jejich vlastní spoluobčané pod hlavičkou sociální spravedlnosti páchali fyzické a psychické násilí. Režim jim bránil ve výkonu povolání, jejich děti nemohly studovat, nemohly rozvíjet svůj přirozený talent, naplňovat své touhy a přání. Komunistický režim jim sebral rodinu, majetek, právo na vzdělání, osobní svobodu a vyřadil je ze společnosti. Komunisté popravili několik set obyvatel země, kterou ovládli, několik tisíc jich zahynulo v důsledku zatčení, násilného zacházení či permanentního ponižování, několik set tisíc jich emigrovalo. Další statisíce trpěli společenskou ostrakizací, jejich život nebyl naplněn svobodnými představami. Totalita ničila Elitu národa. Po první čistce mezi maturujícími studenty, následovaly další v nižších ročnících. Pak přišel na řadu profesorský sbor a vylučování nespolehlivých živlů. Z ústního podání vím, že byl vyloučen profesor Komzák a profesor Blábolil. Oba dostali zákaz výkonu učitelského povolání a museli vykonávat podřadné práce. Vzdali svůj život. Kovářský mistr Adolf Kuchař do družstva nevstoupil. Zemřel záhy poté v důsledku despocie na infarkt. Na rakev mu přišli za hasiče přibít zlatavou ozdobnou přilbu Seman s Haykem. Děkuji všem pamětníkům za předaná svědectví. Kousky jejich životních osudů jsem volně vtělil do jednoho celku, příběhu studentů Zemské vyšší rolnické školy v Táboře. V ději se kloubí umělecká fikce, skutečné i odposlouchané události.

Kniha čtivou a místy až napínavou formou přibližuje tíživou atmosféru kruciálních let 1945 - 1953, která na dlouhou dobu změnila politické klima v zemi. Průběžně nás seznamuje s životem obyvatel středního města, s koncem II. s.v., nástupem komunistů, proměnami Hospodářské školy a končí vyhazovem kádrově nespolehlivých studentů před maturitou. V knize se kloubí skutečné události, vzpomínky pamětníků i umělecká fikce. Kniha je věnována všem těm, kteří měli rádi svou práci, udržovali dědictví předků na rodných statcích, v živnostech, továrnách, pečovali o krajinu, kulturu a rozvoj vesnice. Je věnována také všem těm členům společnosti, kteří sice nebyli popraveni či neskončili v komunistických lágrech, ale stali se občany druhého řádu. Patří všem, na kterých jejich vlastní spoluobčané pod hlavičkou sociální spravedlnosti páchali fyzické a psychické násilí. Režim jim bránil ve výkonu povolání, jejich děti nemohly studovat, nemohly rozvíjet svůj přirozený talent, naplňovat své touhy a přání. Komunistický režim jim sebral rodinu, majetek, právo na vzdělání, osobní svobodu a vyřadil je ze společnosti. Komunisté popravili několik set obyvatel země, kterou ovládli, několik tisíc jich zahynulo v důsledku zatčení, násilného zacházení či permanentního ponižování, několik set tisíc jich emigrovalo. Další statisíce trpěli společenskou ostrakizací, jejich život nebyl naplněn svobodnými představami. Totalita ničila Elitu národa. Po první čistce mezi maturujícími studenty, následovaly další v nižších ročnících. Pak přišel na řadu profesorský sbor a vylučování nespolehlivých živlů. Z ústního podání vím, že byl vyloučen profesor Komzák a profesor Blábolil. Oba dostali zákaz výkonu učitelského povolání a museli vykonávat podřadné práce. Vzdali svůj život. Kovářský mistr Adolf Kuchař do družstva nevstoupil. Zemřel záhy poté v důsledku despocie na infarkt. Na rakev mu přišli za hasiče přibít zlatavou ozdobnou přilbu Seman s Haykem. Děkuji všem pamětníkům za předaná svědectví. Kousky jejich životních osudů jsem volně vtělil do jednoho celku, příběhu studentů Zemské vyšší rolnické školy v Táboře. V ději se kloubí umělecká fikce, skutečné i odposlouchané události.