Podle dat UNHCR z roku 2020 je na světě 26,4 milionů uprchlíků, polovinu z nich tvoří děti. Jejich situace není nijak jednoduchá a s celou řadou překážek se setkávají i v oblasti vzdělávání. V roce 2020 mělo pouze 77 % dětí uprchlíků přístup k základnímu vzdělávání (oproti 91 % celkové dětské populace) a jen 31 % ke vzdělávání středoškolskému. Práce popisuje situaci ve vzdělávání těchto dětí, včetně právního rámce zajišťujícího toto vzdělávání na světové i evropské úrovni. Autorka se zaměřuje především na nedávnou migrační krizi v Řecku, kdy přibližuje možnosti vzdělávání pro děti uprchlíků, a to jak formalizovaného, poskytovaného státem, tak neformalizovaného, zajišťovaného dobrovolníky (i z řad samotných uprchlíků) a neziskovými organizacemi. Pomocí kvalitativního výzkumu zkoumá bariéry,
se kterými se poskytovatelé neformalizovaného vzdělávání setkávali ve snaze o doručování vzdělávání těmto dětem, a popisuje metody, jak tyto bariéry překonávali.
více
Nejlevnější produkt
8,31 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
8,31 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Zapomenuté děti -- Vzdělávání dětí uprchlíků se zaměřením na situaci v Řecku v době migrační krize; Autor: Lejskeová Jana; Podle dat UNHCR z roku 2020 je na světě 26,4 milionů uprchlíků, polovinu z nich tvoří děti. Jejich situace není nijak jednoduchá a s celou řadou překážek se setkávají i v oblasti vzdělávání. V roce 2020 mělo pouze 77 % dětí uprchlíků ...
Knihy Dobrovsky
Podle dat UNHCR z roku 2020 je na světě 26,4 milionů uprchlíků, polovinu z nich tvoří děti. Jejich situace není nijak jednoduchá a s celou řadou překážek se setkávají i v oblasti vzdělávání. V roce 2020 mělo pouze 77 % dětí uprchlíků přístup k základnímu vzdělávání (oproti 91 % celkové dětské populace) a jen 31 % ke vzdělávání středoškolskému. Práce popisuje situaci ve vzdělávání těchto dětí, včetně právního rámce zajišťujícího toto vzdělávání na světové i evropské úrovni. Autorka se zaměřuje především na nedávnou migrační krizi v Řecku, kdy přibližuje možnosti vzdělávání pro děti uprchlíků, a to jak formalizovaného, poskytovaného státem, tak neformalizovaného, zajišťovaného dobrovolníky (i z řad samotných uprchlíků) a neziskovými organizacemi. Pomocí kvalitativního výzkumu zkoumá bariéry, se kterými se poskytovatelé neformalizovaného vzdělávání setkávali ve snaze o doručování vzdělávání těmto dětem, a popisuje metody, jak tyto bariéry překonávali.