Po úspěšném svazku Můj Janáček vycházejí pod názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo dva Kunderovy eseje věnované umění románu: Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa (z knihy L’art du roman, Editions Gallimard 1986). Na záložce se dočtete: Zapomíná se, že zakladatelem Novověku nebyl jen Descartes. Byl to též Cervantes. Umění románu postihlo novou tvář světa, v němž „jediná boží Pravda se rozpadla na sta relativních pravd“. Román, „dědictví Cervantesovo“, provázel Evropu po několik staletí až do doby „terminálních paradoxů Novověku“ – paradoxů nádherně odhalených velkými středoevropskými romány první půle dvacátého století. Román může dnes jen těžko žít „v míru s duchem naší doby: chce-li ještě objevovat, co není objeveno, chce-li ještě ‚pokročit‘ dál jako
žto román, může to dělat jen navzdory a proti pokroku světa“.
více
Nejlevnější produkt
3,68 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
3,68 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Zneuznávané dědictví Cervantesovo; Autor: Kundera Milan; Kniha představuje dva eseje, jejichž hlavním tématem je román - jako forma, prostředek, článek takřka tělesný spojující autora a čtenáře. První esej je jakousi chválou románu. Bez nostalgie, zcela pragmaticky autor na různých příkladech ...
Knihy Dobrovsky
Druhý svazek esejů s názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo obsahuje dva texty věnované umění románu: Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa (z knihy L'art du roman, Editions Gallimard 1986). Na záložce se dočtete: "Zapomíná se, že zakladatelem Novověku nebyl jen Descartes. Byl to též Cervantes. Umění románu postihlo novou tvář světa, v němž ‚jediná boží Pravda se rozpadla na sta relativních pravd‘. Román, ‚dědictví Cervantesovo‘, provázel Evropu po několik staletí až do doby ‚terminálních paradoxů Novověku‘ — paradoxů nádherně odhalených velkými středoevropskými romány první půle dvacátého století. Román může dnes jen těžko žít ‚v míru s duchem naší doby: chce-li ještě objevovat, co není objeveno, chce-li ještě ‚pokročit' dál jakožto román, může to dělat jen navzdory a proti pokroku světa‘.“