Na základě hodnocení reálného poměru sil mezi Československem a Německem na podzim osmatřicátého roku docházejí historikové a vojenští specialisté vesměs k názoru, že po zradě západních spojenců v Mnichově byla naše situace beznadějná a kapitulace presidenta Beneše tedy nejspíše zachránila národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla očividná a zdrcující. Kdybychom se bránili, dopadli bychom nejspíše stejně jako Polsko o necelý rok později – ba možná ještě hůře, protože ve hře byly současně i maďarské a polské územní požadavky vůči nám. Co kdyby se ale Československo rozhodlo jít ve třicátých letech jinou cestou, neutápělo miliardy v betonu pohraničních pevností a věnovalo je rozvoji aktivních, ofenzivních strategií? Co by se stalo, kdyby
v září 1938 neměla Republika československá pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (oproti 3300 na německé straně)? Co kdyby tento poměr byl jiný, zcela a zásadně jiný? Historie si nelibuje v kondicionálech. Připusťme však výjimku.
více
Nejlevnější produkt
10,22 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
10,22 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Válka začala v Mnichově; Autor: Dobrylovský Jiří; Československý boj za svobodu v letech 1938-1939
Knihy Dobrovsky
Na základě hodnocení reálného poměru sil mezi Československem a Německem na podzim osmatřicátého roku docházejí historikové a vojenští specialisté vesměs k názoru, že po zradě západních spojenců v Mnichově byla naše situace beznadějná a kapitulace presidenta Beneše tedy nejspíše zachránila národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla očividná a zdrcující. Kdybychom se bránili, dopadli bychom nejspíše stejně jako Polsko o necelý rok později – ba možná ještě hůře, protože ve hře byly současně i maďarské a polské územní požadavky vůči nám. Co kdyby se ale Československo rozhodlo jít ve třicátých letech jinou cestou, neutápělo miliardy v betonu pohraničních pevností a věnovalo je rozvoji aktivních, ofenzivních strategií? Co by se stalo, kdyby v září 1938 neměla Republika československá pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (oproti 3300 na německé straně)? Co kdyby tento poměr byl jiný, zcela a zásadně jiný? Historie si nelibuje v kondicionálech. Připusťme však výjimku.