Krvavý Bronx - Martin Reiner - audiokniha

Audiokniha:,Nejlepší autoři z nakladatelství Host a Druhé město napsali text na motivy z "černé kroniky", a tak vznikla obsáhlá povídková antologie s názvem Krvavý Bronx. Jejich texty se týkají a dotýkají brněnské čtvrti známé jako Bronx, což není její oficiální název: takhle se sociálně vyloučené lokalitě už dobrých třicet let říká. Všechny ty zprávy a zprávičky ovšem pocházejí z druhé poloviny 19. století - a jasně ukazují, že velký nepokoj a sociální drama nesla v sobě tahle městská část už v časech, kdy se jí ještě říkalo prostě Cejl. Vraždy, krádeže, nelegální potraty končící smrtí, otrava lékárenským jedem, jindy jen bizarní záměny či sňatkové podvody, skoro pokaždé životy žité na hraně existence. Dohromady poutavý svět pojednaný autory, jejichž prostý výčet nepotřebuje další komentář: Irena Dousková, Kateřina Tučková, Ludvík Němec, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Dora Kaprálová, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Václav Kahuda či Petra Soukupová. A v jejich podání minulost světa, který stále čeká na svou šanci.

Kniha: Krvavý Bronx; Autor: Dousková Irena, Tučková Kateřina, Němec Ludvík, Štvrtecká Jana, Bumbálek Michal; – Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své ...

16 povídek na motivy "černé kroniky" brněnského Cejlu, zvaného Bronx.
Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky. Nakladatelství Host sídlí v této divoké a zajímavé městské části dokonce už od roku 2005, takže se rychle ukázalo být ideálním třetím hráčem do mariáše.
S pomocí Tomáše Setničky jsme vybrali přes padesát článků a zpráviček vztahujících se k Cejlu (jak se tehdy říkalo celé oblasti) a nabídli je šestnácti autorům a autorkám, aby se o ně podělili. Miroslav Balaštík i já jsme oslovili největší autorské hvězdy svých týmů, hezky půl na půl, a ty téměř bez výjimky nabídku přijaly.
K mému velkému údivu pak také všichni odevzdali své práce v dohodnutém termínu; možná i proto, že se ty zprávy týkaly různých mordů, krádeží, tragikomických omylů a dalších štrapácí…