V sedmém čísle revue Parrésia se v samostatném výročním bloku věnujeme výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu (863), a to především s ohledem na další osudy misie a její vliv na ostatní evropské národy; předkládáme zde i první část překladu studie J. M. Vereščagina s novým, originálním výkladem vzniku hlaholice. Několik příspěvků je zasvěceno i dalšímu letošnímu jubileu, totiž pádu Cařihradu do rukou osmanských Turků (1453) a jeho důsledkům pro kulturní vývoj Řecka a jiných evropských zemí. V ročence najdete i příspěvky a překlady pramenů, věnované mj. byzantským exorcismům, příběhům pouštních Otců, východokřesťanské asketice, patriarchovi Fotiovi, problematice zhudebnění českého liturgického textu podle byzantské tradice, ruským pravoslavným sborům v meziválečném Českoslo vensku, arménským ódám, arabskému spisu Jeskyně pokladů či knížeti Karlu VI. Schwarzenbergovi a jeho pracím o ikonomalbě. více

Nejlevnější produkt

11,62 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Rok vydání 2014 | 2011 - 2020

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Parrésia VII -- Revue pro východní křesťanství; V sedmém čísle revue Parrésia se v samostatném výročním bloku věnujeme výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu (863), a to především s ohledem na další osudy misie a její vliv na ostatní evropské národy; předkládáme zde i ...

Knihy Dobrovsky
V sedmém čísle revue Parrésia se v samostatném výročním bloku věnujeme výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu (863), a to především s ohledem na další osudy misie a její vliv na ostatní evropské národy; předkládáme zde i první část překladu studie J. M. Vereščagina s novým, originálním výkladem vzniku hlaholice. Několik příspěvků je zasvěceno i dalšímu letošnímu jubileu, totiž pádu Cařihradu do rukou osmanských Turků (1453) a jeho důsledkům pro kulturní vývoj Řecka a jiných evropských zemí. V ročence najdete i příspěvky a překlady pramenů, věnované mj. byzantským exorcismům, příběhům pouštních Otců, východokřesťanské asketice, patriarchovi Fotiovi, problematice zhudebnění českého liturgického textu podle byzantské tradice, ruským pravoslavným sborům v meziválečném Československu, arménským ódám, arabskému spisu Jeskyně pokladů či knížeti Karlu VI. Schwarzenbergovi a jeho pracím o ikonomalbě.