Nová sbírka mladého autora rozrušuje stereotypy současné poezie. Už název sbírky zachycuje protiklad. Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“, zařazujeme ho do času, zbavujeme jej kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního. Ale neměli bychom být „hrdiny“ zcela samozřejmě? Je to jen jiné vyjádření protikladu romantiky a realismu. Humorný tón žene jeho hru (situace a příběhy) kupředu, ale co se lehce říká, může být i docela vážné, hranice mezi veselostí a šílenou „vážností“ je nejasná. Odlehčené pasáže kontrastují s přesycenými, patos sousedí s ironií. Zároveň tento svůj přístup nenabízí jako jedinou možnost tvorby a rozumění. Znovu a znovu usazuje svůj styl, zahušťuje svoji výpověď, zintenzivňuje práci s obrazem, jako by se bál tolik zrádné snadnosti a rozmáchlosti lyrického psaní. Je to svérázná
, svého druhu „quijotovská“ reakce na neduhy současné poezie.
více
Nejlevnější produkt
5,69 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
5,69 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Parametry
Rok vydání
2016 | 2011 - 2020
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Obvyklé hrdinství; Autor: Gabriel Tomáš; Druhá sbírka veršů básníka, esejisty a softwarového analytika se pokouší rozrušit stereotypy současné poezie. Už název sbírky zachycuje protiklad. Pokud hrdinství nazveme "obvyklým", zařazujeme ho do času, zbavujeme jej kouzla, navíc z něj ...
Knihy Dobrovsky
Nová sbírka mladého autora rozrušuje stereotypy současné poezie. Už název sbírky zachycuje protiklad. Pokud hrdinství nazveme "obvyklým", zařazujeme ho do času, zbavujeme jej kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního. Ale neměli bychom být "hrdiny" zcela samozřejmě? Je to jen jiné vyjádření protikladu romantiky a realismu. Humorný tón žene jeho hru (situace a příběhy) kupředu, ale co se lehce říká, může být i docela vážné, hranice mezi veselostí a šílenou "vážností" je nejasná. Odlehčené pasáže kontrastují s přesycenými, patos sousedí s ironií. Zároveň tento svůj přístup nenabízí jako jedinou možnost tvorby a rozumění. Znovu a znovu usazuje svůj styl, zahušťuje svoji výpověď, zintenzivňuje práci s obrazem, jako by se bál tolik zrádné snadnosti a rozmáchlosti lyrického psaní. Je to svérázná, svého druhu "quijotovská" reakce na neduhy současné poezie.