Spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová píšící pod pseudonymem Felix Téver (známá též svým literárním salonem na Jungmannově náměstí) ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí, které však viděla trochu jinak, než bylo v české literatuře obvyklé. Nebyla to Praha drobných živnostníků a "malých lidí", jak o nich psal její současník Ignát Herman, byla to Praha měšťanská, Praha rodin koketujících se životem šlechty, kde národní cítění bylo mnohdy překryto pocitem sounáležitosti s monarchií. Román V Hradbách z roku 1924 plasticky vykresluje postavy sevřené "v hradbách" konvencí, předsudků a vlastní omezenosti Prahy na sklonku 19. století. Jsou to snobští měšťané pošilhávající po šlechtě, důstojník, který bezohledně vysává svojí rodinu, matka, vychovaná v klášteře a posed
lá potřebou znovu povznést svou rodinu do šlechtického stavu, který sňatkem s nešlechticem ztratila, ale též příslušníci zbohatlé nové buržoazie a rodící se vlastenecké inteligence. Kronikářský styl jakým autorka líčí reálie všedního života těchto vrstev je v naší literatuře zcela ojedinělý, je protchnut romantizujícími zápletkami, které však neústí k jednoznačně šťastnému konci, ale vrcholí většinou reálným procitnutím a deziluzí.
více
Nejlevnější produkt
4,81 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
4,81 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: V hradbách; Autor: Téver Felix; Spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová píšící pod pseudonymem Felix Téver (známá též svým literárním salonem na Jungmannově náměstí) ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí, které však viděla trochu jinak, než ...
Knihy Dobrovsky
Spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová píšící pod pseudonymem Felix Téver (známá též svým literárním salonem na Jungmannově náměstí) ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí, které však viděla trochu jinak, než bylo v české literatuře obvyklé. Nebyla to Praha drobných živnostníků a "malých lidí", jak o nich psal její současník Ignát Herman, byla to Praha měšťanská, Praha rodin koketujících se životem šlechty, kde národní cítění bylo mnohdy překryto pocitem sounáležitosti s monarchií. Román V Hradbách z roku 1924 plasticky vykresluje postavy sevřené "v hradbách" konvencí, předsudků a vlastní omezenosti Prahy na sklonku 19. století. Jsou to snobští měšťané pošilhávající po šlechtě, důstojník, který bezohledně vysává svojí rodinu, matka, vychovaná v klášteře a posedlá potřebou znovu povznést svou rodinu do šlechtického stavu, který sňatkem s nešlechticem ztratila, ale též příslušníci zbohatlé nové buržoazie a rodící se vlastenecké inteligence. Kronikářský styl jakým autorka líčí reálie všedního života těchto vrstev je v naší literatuře zcela ojedinělý, je protchnut romantizujícími zápletkami, které však neústí k jednoznačně šťastnému konci, ale vrcholí většinou reálným procitnutím a deziluzí.