Kniha: Bonako; Autor: Slavíček Jiří; Do rozpětí pouhých tří let situoval Jiří Slavíček román, který je obrazem nastupující normalizace, jež ve svých důsledcích poznamenala osudy mnoha lidí. Mezi ně patří i dvě hlavní postavy autorova příběhu. První z nich je provozní technik z ...
Nejlevnější produkt
10,24 € | Knihy Dobrovsky | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
10,24 € | Knihy Dobrovsky | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
Knihy Dobrovsky
Román je příběhem dvou osob odehrávající se na pozadí let 1968 až 1971 a sleduje počátky normalizace. Jejich příběhy se rozcházejí a vzájemně spojují jako v sinusoidě, aby se znovu setkaly.Oba protagonisté příběhu, technický pracovník z n. p.Tesla a redaktor pražského nakladatelství jsou na základě svých postojů k okupaci sovětskými vojsky vyřazeni z běžného života a stávají se oponenty. Propracovaný lustrační systém normalizace jim nedává žádné možnosti. Postihuje nejen je, ale i jejich blízké a oni se cítí osamoceni uprostřed lidského společenství. Společnost kolem nich podléhá náporům tehdejšího vedení, a oni to berou i jako svoji prohru. Dá se říci, že oba dosáhnou dna, od kterého je nutné se odrazit. Spojovacím článkem se stává Bonako, spolek, osada, trampské sdružení, založené v šedesátých letech. Dříve volnomyšlenkářský víkendový spolek mladých lidí, se vztahem k přírodě a nevázanému životu se nyní stává oázou, azylem před nastupujícím společenským marasmem. Bonako pomáhá.V jeho společenství si dokáží najít, i v tak nepříznivé době, své místo, kde dokáží vzdorovat a zachovat si přitom svoji lidskou tvář. Vytváří si pomyslný ostrov, ve kterém žijí po svém, navzdory době, která je svírá. První protagonista, technik z n.p.Tesla se snaží, aby společenství Bonako nezaniklo, tak jako v té době mnoho dalších. Snaží se, aby jeho členové v ní našli smysl života, přivádí do ní další oponenty současného režimu, i významné osobnosti. Druhý aktér, bývalý redaktor, má k činnosti Bonaka určité výhrady, i když se mu společenství Bonaka jako takové líbí. Je ale příliš zahleděn do sebe, své idee a dobu vnímá citlivěji než druzí. Říká, že je to málo, utéci od dění ve společnosti k řece, do lesů a tam vytvářet druhotný, paralelní život. Je nutné proti němu bojovat jinak, aktivněji.Snaží se drobnějšími sólovými akcemi narušit postupně sílící normalizační dění. Příběh graduje tím, že se odváží i násilné akce, o které je přesvědčen že tím probudí svědomí společnosti, aby přestala být apatická. Román dává otázku a snad i odpověď, jak v té podivné totalitní době žít, co je správné, jaká existuje možnost zůstat dál čistý, nezlomený.