Trojdílná kniha vzpomínek Dr. Emila Ščuky, který sehrál a i nadále sehrává důležitou roli v emancipačních procesech romské národnostní menšiny v České republice a při formování romského národa v mezinárodním kontextu, akcelerovaných po pádu komunismu ve střední a východní Evropě v „zázračném roce“ 1989. V prvním díle Bože, však je to cigaň Ščuka vypráví o svém dětství, školním vzdělání a zkušenostech, které po studiu práv učinil jako romský prokurátor v posledním desetiletí komunistické diktatury. Druhý díl Jedna vlaštovka jaro nedělá se zabývá vznikem romského politického hnutí v Československu po Sametové revoluci a zkušeností, kterou v jeho rámci činili v obnovené československé a posléze české demokracii jeho předáci. Třetí díl Cikánský baron jsem já popisuje Ščukovo úsilí na mezinárod
ním poli. Tam se ovšem neřešila jen romská otázka v rámci Masarykem založené Československé republiky a dvou následnických států vzniklých v roce 1993 na jejím území, ale otázka širšího rozsahu. Úhelným problémem na přechodu z „krátkého“ 20. století do nové doby, jejíž rysy se okolo nás vynořují v prvních desetiletích 21. století, se stává existence romského národa jakožto svébytného celku, který sice nemá své území, na kterém by mohl vyhlásit svoji suverenitu a realizovat svůj národní program, ale přesto aspiruje na to být rovnocenným partnerem ostatním evropským národům v procesu evropské integrace a v tomto kontextu uskutečňovat dlouhodobé cíle svého „národního obrození“.
více
Nejlevnější produkt
14,08 € | Knihy Dobrovsky | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
14,08 € | Knihy Dobrovsky | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
Knihy Dobrovsky
Trojdílná kniha vzpomínek Dr. Emila Ščuky, který sehrál a i nadále sehrává důležitou roli v emancipačních procesech romské národnostní menšiny v České republice a při formování romského národa v mezinárodním kontextu, akcelerovaných po pádu komunismu ve střední a východní Evropě v „zázračném roce“ 1989. V prvním díle Bože, však je to cigaň Ščuka vypráví o svém dětství, školním vzdělání a zkušenostech, které po studiu práv učinil jako romský prokurátor v posledním desetiletí komunistické diktatury. Druhý díl Jedna vlaštovka jaro nedělá se zabývá vznikem romského politického hnutí v Československu po Sametové revoluci a zkušeností, kterou v jeho rámci činili v obnovené československé a posléze české demokracii jeho předáci. Třetí díl Cikánský baron jsem já popisuje Ščukovo úsilí na mezinárodním poli. Tam se ovšem neřešila jen romská otázka v rámci Masarykem založené Československé republiky a dvou následnických států vzniklých v roce 1993 na jejím území, ale otázka širšího rozsahu. Úhelným problémem na přechodu z „krátkého“ 20. století do nové doby, jejíž rysy se okolo nás vynořují v prvních desetiletích 21. století, se stává existence romského národa jakožto svébytného celku, který sice nemá své území, na kterém by mohl vyhlásit svoji suverenitu a realizovat svůj národní program, ale přesto aspiruje na to být rovnocenným partnerem ostatním evropským národům v procesu evropské integrace a v tomto kontextu uskutečňovat dlouhodobé cíle svého „národního obrození“.