Vývoj v Evropě dospěl na konci 30. let 20. století k velkým politickým a společenským změnám. Nevyhnuly se ani střední Evropě. V důsledku politiky nacistického Německa a vnitřních problémů zaniká Československá republika. Souběžně se 14. března 1939 rodí samostatný Slovenský štát. Se vznikem samostatného Slovenska povstává na troskách československé branné moci slovenská branná moc – slovenská armáda. Slovenská armáda byla od prvních dnů své existence zatažená do bojových akcí. Souběžně se svým vznikem bojovala s maďarskou armádou, v září 1939 se už jako spojenec Německa zapojila do bojů v Polsku. Další etapa přichází v roce 1941, kdy se Slovensko zapojilo do bojů v Sovětském svazu a následně, ve značně omezené míře i proti USA a Velké Británii. Do bojových akcí se v souvislosti se spojene
ckými nálety na Slovensko v roce 1944 zapojuje letectvo a protiletadlové dělostřelectvo. V roce 1944 se fronta přiblížila k území Slovenska. Na jaře 1944 vzniká tzv. polní armáda s úlohou bránit Karpaty před postupující sovětskou armádou. Jednotky slovenské armády však již sehrávaly i úlohu v ilegálních plánech na přechod Slovenska na stranu Spojenců. Na Slovensku vzniká ilegální Vojenské ústředí, které ve spojení s čs. exilovou vládou připravuje ozbrojené povstání. 29. srpna 1944 vypuklo po několikaměsíčních přípravách Slovenské národní povstání (SNP). Plán narušil rychlý německý zásah. Německé jednotky odzbrojily polní armádu na východním Slovensku a i většinu jednotek na západním Slovensku. Z útvarů tzv. zápolní armády, které se přidaly k povstalecké akci, vzniká 1. čs. armáda na Slovensku. Po dvou mobilizacích dosahuje její síla asi 60 tisíc vojáků a 12 tisíc partyzánů. Tyto jednotky, uznané jako součást spojenecké koalice, vzdorovaly německým jednotkám až do symbolického data 28. října 1944. Zbytky slovenské branné moci, které zůstaly věrné vládě v Bratislavě, už nesehrály vážnější úlohu. Většinu tvořily neozbrojené technické jednotky a jen málo útvarů domobrany, případně Hlinkovy gardy bylo dostatečně vyzbrojených. Ostatně jejich nasazení do frontových bojů bylo okrajové a ochota bojovat mizivá. Slovenská branná moc tak fakticky zaniká v květnu 1945 a její jednotky se plynule opět včlenily do československé armády. Autor, historik a vědecký pracovník Múzea Slovenského národného povstania v Bánské Bystrici ve fotografické publikaci dokumentuje výzbroj slovenské armády v letech 1939-1945.
více
Nejlevnější produkt
4,93 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
4,93 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Armáda 7 - Slovenská armáda 1939-1945; Autor: Uhrin Marian; Vývoj v Evropě dospěl na konci 30. let 20. století k velkým politickým a společenským změnám. Nevyhnuly se ani střední Evropě. V důsledku politiky nacistického Německa a vnitřních problémů zaniká Československá republika. Souběžně se 14. ...
Knihy Dobrovsky
Vývoj v Evropě dospěl na konci 30. let 20. století k velkým politickým a společenským změnám. Nevyhnuly se ani střední Evropě. V důsledku politiky nacistického Německa a vnitřních problémů zaniká Československá republika. Souběžně se 14. března 1939 rodí samostatný Slovenský štát. Se vznikem samostatného Slovenska povstává na troskách československé branné moci slovenská branná moc – slovenská armáda. Slovenská armáda byla od prvních dnů své existence zatažená do bojových akcí. Souběžně se svým vznikem bojovala s maďarskou armádou, v září 1939 se už jako spojenec Německa zapojila do bojů v Polsku. Další etapa přichází v roce 1941, kdy se Slovensko zapojilo do bojů v Sovětském svazu a následně, ve značně omezené míře i proti USA a Velké Británii. Do bojových akcí se v souvislosti se spojeneckými nálety na Slovensko v roce 1944 zapojuje letectvo a protiletadlové dělostřelectvo. V roce 1944 se fronta přiblížila k území Slovenska. Na jaře 1944 vzniká tzv. polní armáda s úlohou bránit Karpaty před postupující sovětskou armádou. Jednotky slovenské armády však již sehrávaly i úlohu v ilegálních plánech na přechod Slovenska na stranu Spojenců. Na Slovensku vzniká ilegální Vojenské ústředí, které ve spojení s čs. exilovou vládou připravuje ozbrojené povstání. 29. srpna 1944 vypuklo po několikaměsíčních přípravách Slovenské národní povstání (SNP). Plán narušil rychlý německý zásah. Německé jednotky odzbrojily polní armádu na východním Slovensku a i většinu jednotek na západním Slovensku. Z útvarů tzv. zápolní armády, které se přidaly k povstalecké akci, vzniká 1. čs. armáda na Slovensku. Po dvou mobilizacích dosahuje její síla asi 60 tisíc vojáků a 12 tisíc partyzánů. Tyto jednotky, uznané jako součást spojenecké koalice, vzdorovaly německým jednotkám až do symbolického data 28. října 1944. Zbytky slovenské branné moci, které zůstaly věrné vládě v Bratislavě, už nesehrály vážnější úlohu. Většinu tvořily neozbrojené technické jednotky a jen málo útvarů domobrany, případně Hlinkovy gardy bylo dostatečně vyzbrojených. Ostatně jejich nasazení do frontových bojů bylo okrajové a ochota bojovat mizivá. Slovenská branná moc tak fakticky zaniká v květnu 1945 a její jednotky se plynule opět včlenily do československé armády. Autor, historik a vědecký pracovník Múzea Slovenského národného povstania v Bánské Bystrici ve fotografické publikaci dokumentuje výzbroj slovenské armády v letech 1939-1945.