Konec metafyziky a důvod k myšlení - Břetislav Horyna

Výrobce Malvern
Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje ax iální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět? více

Nejlevnější produkt

9,92 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Počet stran 256 | 201 - 500
Vazba Pevná / vázaná

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Konec metafyziky a důvod k myšlení -- Blumenbergova péče o rozum jako typ následováníhodné filosofie.; Autor: Horyna Břetislav; Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, ...

Knihy Dobrovsky
Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět?