Monografie českého fotografa. Fotograf Jaroslav Kučera (1946), absolvent pražské techniky, se humanisticky orientované fotografii věnuje od studentských let, kdy si na volné noze přivydělával jako reportér v nejrůznějších novinách, časopisech a periodikách. Nezapírá, že jej inspirovali Henri Cartier-Bresson, Werner Bishof, William Klein či válečný zpravodaj Robert Capa, že byl okouzlen Antonioniho filmem Zvětšenina a jeho apoteózou profese fotografa. Kučerova černobílá obrazová „lidská komedie“ udivuje silným emotivním cítěním, dokonalým zvládnutím obrazové kompozice a schopností bleskově reagovat na události, které „nejsou každý den“. Je vynikajícím vypravěčem lidských příběhů, má smysl pro epický příběh, pro zápletku, pro nalezení toho „nejpodstatnějšího“. Ve spoustě rumu a banalit objev
uje zrnka pravdy. Nekárá a k „padlým hrdinům“ je plný laskavosti a soucitu, neboť na okraji společnosti se může ocitnout každý. Své náměty a svá témata nehledá v centrech světových katastrof a válek, není létajícím anonymním fotoreportérem. Pracuje jinou metodou, a jako kdysi Karel Čapek, Karel Poláček nebo Bohumil Hrabal, své hrdiny objevuje okolo sebe a dobře je zná. A tak pravdou zůstává, že právě Kučera vyvrací u nás dodnes hluboce zažitý předsudek, že malé české poměry nedovolují vzniku velkých děl a rozvoji mimořádného talentu.
více
Nejlevnější produkt
22,93 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
22,93 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Lidé, které jsem potkal... -- People I Have Met; Autor: Kučera Jaroslav; Fotografie Jaroslava Kučery ze 70. až 90. let. Jejich témata jakoby kopírovala novodobé dějiny našeho státu a vývoj myšlení a jednání jeho obyvatel. ...
Knihy Dobrovsky
Monografie českého fotografa. Fotograf Jaroslav Kučera (1946), absolvent pražské techniky, se humanisticky orientované fotografii věnuje od studentských let, kdy si na volné noze přivydělával jako reportér v nejrůznějších novinách, časopisech a periodikách. Nezapírá, že jej inspirovali Henri Cartier-Bresson, Werner Bishof, William Klein či válečný zpravodaj Robert Capa, že byl okouzlen Antonioniho filmem Zvětšenina a jeho apoteózou profese fotografa. Kučerova černobílá obrazová "lidská komedie" udivuje silným emotivním cítěním, dokonalým zvládnutím obrazové kompozice a schopností bleskově reagovat na události, které "nejsou každý den". Je vynikajícím vypravěčem lidských příběhů, má smysl pro epický příběh, pro zápletku, pro nalezení toho "nejpodstatnějšího". Ve spoustě rumu a banalit objevuje zrnka pravdy. Nekárá a k "padlým hrdinům" je plný laskavosti a soucitu, neboť na okraji společnosti se může ocitnout každý. Své náměty a svá témata nehledá v centrech světových katastrof a válek, není létajícím anonymním fotoreportérem. Pracuje jinou metodou, a jako kdysi Karel Čapek, Karel Poláček nebo Bohumil Hrabal, své hrdiny objevuje okolo sebe a dobře je zná. A tak pravdou zůstává, že právě Kučera vyvrací u nás dodnes hluboce zažitý předsudek, že malé české poměry nedovolují vzniku velkých děl a rozvoji mimořádného talentu.