Johann Hiebel (1679-1755) - Jiří Froněk

Kniha je první souhrnnou prezentací Hiebelovy tvorby. Vedle shromáždění a zhodnocení dosavadních poznatků zahrnuje zejména aktuální archivní výzkum a podrobnou dokumentaci a rozbor malířského díla. Malíř Johann Hiebel (1679–1755), původem ze Švábska, byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky. Působil však i ve vzdáleném Rastattu, kam byl angažován markraběnkou Ba den-Badenskou. Hiebel byl již svými současníky vysoce ceněn jako malíř specializovaný na nástropní freskovou malbu s uplatněním bravurně zvládnutých prvků architektonického iluzionismu (archivní údaje jej staví na výdělečném žebříčku hned za nejbohatšího malíře své doby Václava Vavřince Reinera). Ačkoli je pravidelně připomínán již v edicích starší umělecké historiografie, monografické zpracování jeho díla doposud chybělo. více

Nejlevnější produkt

23,16 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Rok vydání 2014 | 2011 - 2020
Počet stran 344 | 201 - 500

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Johann Hiebel (1679-1755) -- Malíř fresek středoevropského baroka; Autor: Fronek Jiří; Monografické zpracování tvorby Johanna Hiebela, malíře specializovaného na nástropní malbu, ve které virtuózně uplatňoval prvky architektonického iluzionismu. Obsahuje katalog jeho děl v Čechách, Německu a Slezsku. ...

Knihy Dobrovsky
Kniha je první souhrnnou prezentací Hiebelovy tvorby. Vedle shromáždění a zhodnocení dosavadních poznatků zahrnuje zejména aktuální archivní výzkum a podrobnou dokumentaci a rozbor malířského díla. Malíř Johann Hiebel (1679-1755), původem ze Švábska, byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky. Působil však i ve vzdáleném Rastattu, kam byl angažován markraběnkou Baden-Badenskou. Hiebel byl již svými současníky vysoce ceněn jako malíř specializovaný na nástropní freskovou malbu s uplatněním bravurně zvládnutých prvků architektonického iluzionismu (archivní údaje jej staví na výdělečném žebříčku hned za nejbohatšího malíře své doby Václava Vavřince Reinera). Ačkoli je pravidelně připomínán již v edicích starší umělecké historiografie, monografické zpracování jeho díla doposud chybělo.