Horizonty kognitivně - kulturní lingvistiky II. - Irena Vaňková, Lucie Šťasná

V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017). Kolektiv (částečně proměněný) tentokrát exponuje trojí téma: metaforu, stereotyp a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa. Vedle češtiny se mezi zkoumanými jazyky (jako specifickými interpretacemi skutečnosti) objevují i slovenština, japonština či biblická hebrejština, částečně též latina, němčina nebo angličtina; ukázána je i kulturní zvláštnost českého znakového jazyka - jako jazyka radikálně jiného, realizujícího se ne v modu mluveném a psaném, ale vizuálně-motorickém; a přece i v tomto případě je patrné, že jde o jazyk založený - obecně řečeno - na stereotypizaci a metaforizaci. Autoři knihy tedy vstupují na takto vyz načeném poli opět do dialogu; předkládají návrhy, jak stereotypizované a metaforizované náhledy na skutečnost implikované v jazyce a textech zkoumat, jak je odhalovat, jak o nich zjednat adekvátní představu. více

Nejlevnější produkt

11,01 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Rok vydání 2019 | 2011 - 2020
Počet stran 235 | 201 - 500

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Horizonty kognitivně - kulturní lingvistiky II. -- Metafory, stereotypy a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa; Autor: Šťasná Lucie, Vaňková Irena; V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017). Kolektiv (částečně proměněný) tentokrát exponuje trojí téma: metaforu, ...

Knihy Dobrovsky
V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017). Kolektiv (částečně proměněný) tentokrát exponuje trojí téma: metaforu, stereotyp a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa. Vedle češtiny se mezi zkoumanými jazyky (jako specifickými interpretacemi skutečnosti) objevují i slovenština, japonština či biblická hebrejština, částečně též latina, němčina nebo angličtina; ukázána je i kulturní zvláštnost českého znakového jazyka - jako jazyka radikálně jiného, realizujícího se ne v modu mluveném a psaném, ale vizuálně-motorickém; a přece i v tomto případě je patrné, že jde o jazyk založený - obecně řečeno - na stereotypizaci a metaforizaci. Autoři knihy tedy vstupují na takto vyznačeném poli opět do dialogu; předkládají návrhy, jak stereotypizované a metaforizované náhledy na skutečnost implikované v jazyce a textech zkoumat, jak je odhalovat, jak o nich zjednat adekvátní představu.