Na začátku roku 2007 se představuje v pražské Nové síni volné pokračování akce pod názvem Typický obraz /2002 - 2003/. Přináší opět specifický výstavní přístup. Ani tentokrát není společným jmenovatelem exponátů obsahové (ideové, tematické) zadání či spíše omezení. Jednotícím prvkem je tedy opět forma, respektive formát 100x80 cm - malba na plátně stvořená ve dvou exemplářích speciálně pro tuto výstavu. Dva typické obrazy od každého z malířů (ideální plán) jsou jakousi vizitkou nejnovější tvorby zúčastněných, momentálním dokladem jejich rozpoložení a výrazem vlastního směřování. Typický obraz je tedy, opět zdůrazňujeme, pojem plný nadsázky, neboť jak víme: nic není, a zvláště v umění, definitivní a normativní napořád! Přesto lze konstatovat, že osobní podstata, jakési nezaměnitelné vnitřní
znění a řeč zůstává, neboť na druhou stranu: nikdo nepřekročí svůj stín (danost, zkušenost, schopnost, zaměřenost, sebe-vědomost atd.). K určitým změnám dochází v tomto 2. ročníku spíše ve složení autorů a tak se můžeme těšit na další vybrané „typické“ projevy naší současnosti.
více
Nejlevnější produkt
16,60 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
16,60 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Pokračování výstavního projektu Typický obraz přináší speciální zadání. Dva typické obrazy (malba na plátně)od každého z malířů ve formátu 100x80. Salon současné české malby je konfrontací poselství několika malířských generací a různých ...
Knihy Dobrovsky
Na začátku roku 2007 se představuje v pražské Nové síni volné pokračování akce pod názvem Typický obraz /2002 - 2003/. Přináší opět specifický výstavní přístup. Ani tentokrát není společným jmenovatelem exponátů obsahové (ideové, tematické) zadání či spíše omezení. Jednotícím prvkem je tedy opět forma, respektive formát 100x80 cm - malba na plátně stvořená ve dvou exemplářích speciálně pro tuto výstavu. Dva typické obrazy od každého z malířů (ideální plán) jsou jakousi vizitkou nejnovější tvorby zúčastněných, momentálním dokladem jejich rozpoložení a výrazem vlastního směřování. Typický obraz je tedy, opět zdůrazňujeme, pojem plný nadsázky, neboť jak víme: nic není, a zvláště v umění, definitivní a normativní napořád! Přesto lze konstatovat, že osobní podstata, jakési nezaměnitelné vnitřní znění a řeč zůstává, neboť na druhou stranu: nikdo nepřekročí svůj stín (danost, zkušenost, schopnost, zaměřenost, sebe-vědomost atd.). K určitým změnám dochází v tomto 2. ročníku spíše ve složení autorů a tak se můžeme těšit na další vybrané „typické“ projevy naší současnosti.