Kniha se zabývá historickými i aktuálními aspekty ideálu jednoty lidstva a hledání globální politické organizace. Následně systematicky představuje náboženské podněty k tématice mezinárodního řádu a koncepce tzv. světové politické autority, zejména z oblasti katolicky orientovaného sociálního myšlení a ze strany tzv. sociálního učení církve. Celkově je téma zasazeno i do kontextu paradigmat v oblasti teorie mezinárodních vztahů a rozličných konceptů tzv. globálního vládnutí (global governance). Kniha se kriticky se vyrovnává s určitou ambivalencí globální moci v politické teorii, katolickém sociálním myšlení, dalších křesťanských tradicích i jiných velkých světových náboženstvích. Určité řešení nalézá v rezignaci na požadavek světového státu, silně pojatého globálního vládnutí i příliš exp
anzivního chápání konceptu lidských práv. Toto může být současně shledáno jako dobré východisko k mezináboženskému a mezicivilizačnímu dialogu v kontextu globalizace.
více
Nejlevnější produkt
16,52 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
16,52 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Global goverance?; Autor: Míčka Roman; Historické, politické a teologické perspektivy světového řádu
Knihy Dobrovsky
Kniha se zabývá historickými i aktuálními aspekty ideálu jednoty lidstva a hledání globální politické organizace. Následně systematicky představuje náboženské podněty k tématice mezinárodního řádu a koncepce tzv. světové politické autority, zejména z oblasti katolicky orientovaného sociálního myšlení a ze strany tzv. sociálního učení církve. Celkově je téma zasazeno i do kontextu paradigmat v oblasti teorie mezinárodních vztahů a rozličných konceptů tzv. globálního vládnutí (global governance). Kniha se kriticky se vyrovnává s určitou ambivalencí globální moci v politické teorii, katolickém sociálním myšlení, dalších křesťanských tradicích i jiných velkých světových náboženstvích. Určité řešení nalézá v rezignaci na požadavek světového státu, silně pojatého globálního vládnutí i příliš expanzivního chápání konceptu lidských práv. Toto může být současně shledáno jako dobré východisko k mezináboženskému a mezicivilizačnímu dialogu v kontextu globalizace.