Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje. Každé z osmdesáti jazykovo-obrazových zastavení, z nichž publikace sestává, přitom poukazuje na problematičnost a nejednoznačnost jazyka i fotografie jako prostředků komunikace a popisu reality. Ne každou větu lze číst jen jedním způsobem, ne každá ústní promluva odpovídá jednoznačnému písemnému vyjádření. Fotografie mohou text ilustrovat, ale i zamlžovat, vysvětlovat, ale i transformovat. Na knihu Slepí málokdy lze jistě pohlížet jen jako na sbírku jazykových rébusů a hříček nebo pouze jako na soubor uměleckých fotografií. Především se však jedná o dílo, které dokládá, že verbálním i nev
erbálním vyjadřováním skutečnost nejen popisujeme, nýbrž i vytváříme, a že jazyk i fotografie jsou nám v obou těchto ohledech velmi nedokonalými nástroji. Z předmluvy Tomáše Hanáka„Okouzlení. Oko-uzlení. Lačnost po další stránce. Hádanky! Věc, která – po čertech – zavání dětstvím. Psí zvědavostí, která se u lidí s přibývajícím věkem a důležitostí obvykle proměňuje ve shovívavé pousmání. A teď se to vrátilo – hurá! ...“
více
Nejlevnější produkt
12,66 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
Nejlevnější produkt
12,66 € | knihy.abz.cz | In stock
Máte ve vašem obchodě lepší produkt?
K dispozici v
Co říkají obchody
knihy.abz.cz
Kniha: Slepí málokdy; Autor: Jacko Tomáš; Publikace básníka a fotografa Tomáše Jacka je založena na interakci černobílých snímků a stručných textů či spíše vět, které spolu vytvářejí celek osmdesáti "fotografických a textových zastavení". ...
Knihy Dobrovsky
Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje. Každé z osmdesáti jazykovo-obrazových zastavení, z nichž publikace sestává, přitom poukazuje na problematičnost a nejednoznačnost jazyka i fotografie jako prostředků komunikace a popisu reality. Ne každou větu lze číst jen jedním způsobem, ne každá ústní promluva odpovídá jednoznačnému písemnému vyjádření. Fotografie mohou text ilustrovat, ale i zamlžovat, vysvětlovat, ale i transformovat. Na knihu Slepí málokdy lze jistě pohlížet jen jako na sbírku jazykových rébusů a hříček nebo pouze jako na soubor uměleckých fotografií. Především se však jedná o dílo, které dokládá, že verbálním i neverbálním vyjadřováním skutečnost nejen popisujeme, nýbrž i vytváříme, a že jazyk i fotografie jsou nám v obou těchto ohledech velmi nedokonalými nástroji. Z předmluvy Tomáše Hanáka"Okouzlení. Oko-uzlení. Lačnost po další stránce. Hádanky! Věc, která - po čertech - zavání dětstvím. Psí zvědavostí, která se u lidí s přibývajícím věkem a důležitostí obvykle proměňuje ve shovívavé pousmání. A teď se to vrátilo - hurá! ..."