Lidová kultura v raně novověké Evropě

V jedné ze svých nejslavnějších prací se anglický historik Peter Burke pokouší představit lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Z hlediska zeměpisného zahrnuje celou Evropu, od Irska po Ural, od Norska po Sicílii, z hlediska časového tři století, od prvních tištěných letáků a kramářských tisků po Francouzskou revoluci. Detailním způsobem se v ní věnuje jak světu profesionálních zpěváků, bláznů, žonglérů, šarlatánů, potulných herců a vypravěčů, tak postavám jejich děl, jež se stávaly lidovými hrdiny, vysmívanými hlupáky i viníky, na než byla svalována všechna příkoří a těžkosti lidského života. Autor přitom důsledně ukazuje, že podoby lidové kultury v raném novověku byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami, jež mentálním způsobem ovlivňovaly jak podobu neelitní kultury mezi léty 1500-1800, tak její střetávání se s kulturou vzdělanců z vyšších sociálních vrstev, kteří se pokoušeli lidovou kulturu reformovat a potlačovat její nevázanost a pověrečnost. více

Nejlevnější produkt

13,18 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Rok vydání 2005 | 2001 - 2010
Počet stran 376 | 201 - 500

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Lidová kultura v raně novověké Evropě; Autor: Burke Peter; Autor v úvodu vysvětluje pojetí lidové kultury - jde o kulturu neoficiální, neelitní, kulturu "podřízených tříd". Zdůrazňuje, že v případě Evropy raného novověku se tyto ponížené třídy skládaly z množství sociálních skupin, z nichž ...

Knihy Dobrovsky
V jedné ze svých nejslavnějších prací se anglický historik Peter Burke pokouší představit lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Z hlediska zeměpisného zahrnuje celou Evropu, od Irska po Ural, od Norska po Sicílii, z hlediska časového tři století, od prvních tištěných letáků a kramářských tisků po Francouzskou revoluci. Detailním způsobem se v ní věnuje jak světu profesionálních zpěváků, bláznů, žonglérů, šarlatánů, potulných herců a vypravěčů, tak postavám jejich děl, jež se stávaly lidovými hrdiny, vysmívanými hlupáky i viníky, na než byla svalována všechna příkoří a těžkosti lidského života. Autor přitom důsledně ukazuje, že podoby lidové kultury v raném novověku byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami, jež mentálním způsobem ovlivňovaly jak podobu neelitní kultury mezi léty 1500-1800, tak její střetávání se s kulturou vzdělanců z vyšších sociálních vrstev, kteří se pokoušeli lidovou kulturu reformovat a potlačovat její nevázanost a pověrečnost.