Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Kniha: Psáno z Říma, psáno ze Ženevy -- Výběr ze vzájemné korespondence v letech exilu 1969 až 1989; Autor: Havlíček Dušan, Pelikán Jiří; Jiří Pelikán - poté co se odmítl v roce 1969 vrátit do Československa - požádal v Itálii o azyl a postupně se zapojil do místního a později evropského politického dění. Stal se také zakladatelem a tvůrcem časopisu Listy, kolem něhož se ...

Nejlevnější produkt

9,68 € | knihy.abz.cz | In stock

Máte ve vašem obchodě lepší produkt?


K dispozici v

Parametry

Rok vydání 2013 | 2011 - 2020
Počet stran 336 | 201 - 500

Co říkají obchody

knihy.abz.cz
Kniha: Psáno z Říma, psáno ze Ženevy -- Výběr ze vzájemné korespondence v letech exilu 1969 až 1989; Autor: Havlíček Dušan, Pelikán Jiří; Jiří Pelikán - poté co se odmítl v roce 1969 vrátit do Československa - požádal v Itálii o azyl a postupně se zapojil do místního a později evropského politického dění. Stal se také zakladatelem a tvůrcem časopisu Listy, kolem něhož se ...

Knihy Dobrovsky
Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody. Jiří Pelikán (1923 Olomouc-1999 Řím), v mládí radikální komunista, hledaný Gestapem který prožil německou okupaci v ilegalitě, v 60. letech 20. století čelný představitel Pražského jara, který jako ředitel Československé televize umožnil postupnou proměnu nástroje propagandy na prostor ke svobodnému šíření informací. V italském exilu založil v roce 1971 proslulý časopis Listy určený k informování občanů "znormalizovaného" Československa a stal se také prvním československým občanem zvoleným (dokonce dvakrát) do Evropského parlamentu. Dušan Havlíček (nar. 1923 v Brně) byl za války vězněn za odbojovou činnost. Působil jako novinář, v roce 1968 byl několik měsíců do sovětské okupace vedoucím úseku médií na ÚV KSČ. S pomocí Alexandra Dubčeka odešel jako zpravodaj ČTK do Švýcarska, kde pozdějí získal politický azyl. Působil jako vedoucí pracovník výzkumného oddělení švýcarského rozhlasu a televize. Příspíval politickými články do řady zahraničních periodik, podílel se na vydávání exilových Listů.