Kniha čtenáře přenáší do roku 1945, do období, které poskytlo možnost krátkého povzbuzení a nadechnutí po prožitých válečných hrůzách… a před zatím netušeným obdobím útlaku církve po roce 1948. Kázání biskupa Lebedy na svátek sv. Václava 28. září 1945 povzbuzuje a obrací se ke kořenům národní religiozity i státnosti.
„Svatý Václave, jediný a pravý a korunovaný Dědici české země, ty jsi žil, bojoval, padl a zvítězil ve znamení Kristova kříže. Vypros svému nově vzkříšenému národu světlo a sílu svatého Ducha, aby nikdy nezapomínal na své dějinné poslání, aby vždycky byl a na věky zůstal lidem Božím…“
„Svatý Václave, jediný a pravý a korunovaný Dědici české země, ty jsi žil, bojoval, padl a zvítězil ve znamení Kristova kříže. Vypros svému nově vzkříšenému národu světlo a sílu svatého Ducha, aby nikdy nezapomínal na své dějinné poslání, aby vždycky byl a na věky zůstal lidem Božím…“
